Konec a nový začátek

23. ledna 2016 v 9:02 | Eliška P. |  Články
Jednou to přijít muselo. Pamatuji si, jak jsem si řikala, že mi tenhle blog vydrží až do dospělosti, do stáří a budu ho psát furt. Někdy je ale lepší začít s novým štítem, od nuly. Kdybyste měli možnost zažít něco znova když už ste poučeni ze svým předchozích chyb, tak by to většina z vás udělala. Tohle je sice něco jiného, ale i já jsem se po 7 a půl roce rozhodla pro nový blogový začátek.

Důvodů je spousta, jeden jsem už jmenovala a to nový začátek. Dalším a velkým důvodem je název blogu. Když jsem si ho v 9 letech zakládala, pochopitelně jsem netušila, že mi blog vydrží tak dlouho a hlavně jsem o názvu ani nepřemýšlela. Dala jsem tam první věc, co mě napadla a bylo to. Třetím důvodem je, že byc chtěla psát blog o kterém neví nikdo z mého okolí. Ikdyž těch lidí, co to ví není moc a všech si moc vážím, i tak bych chtěla spát soukromě. Poslední je asi to, že doufám, že když začnu uplně od znova, vrátí se mi ta stará chuť do blogování, kterou ztrácím.

7 let je dlouhá doba a tak je poměrně obtížné všechno shrnout do jednoho odstavce. V roce 2013 jsem už článek na historii blogu psala, který bych ted když to čtu napsala zase uplně jinak, ale základní shrnutí tam je, koho to zajímá → http://eliiinka.blog.cz/1311/cesta-do-historie-blogu. Sečteno, podtrženo - byla to dlouhá cesta, která mě dostala až sem, s blogem jsem rostla a podle toho vypadala i kvalita článků. (jeden čas i videa, která v tu dobu nebyla vubec tak populární jako jsou ted, kdybych byla silná a vykašlala se na posměšky svého okolí, třeba bych ted byla úplně jinde) Je tu zachycena část mého života.

Jen tak sedím a nostalgicky vzpomínám na všechno, co se tu dělo. Na dobu, kdy jsem blogem žila, kdy jsem denodenně přemýšlela co napíšu za článek. Nevím, jestli to čte někdo, kdo taky se v tom pohybuje takhle dlouho, ale mě osobně fascinuje - když se ohlídnu zpátky - jak se to všechno mění. Pamatujete si "osobnosti" jako Mara Rose, Zrzka, Roxy apod.? Těma lidma jsem žila a jejich články hltala jeden za druhým.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem čtenářům ať už pravidelným, nebo těm, co sem náhodou zabloudili. Děkuju za tak skvělou zkušenost a pokud váháš o tom, jestli si založit nějaký svůj web, tak určitě jsi do toho a držím palce. :-)

ADRESU NA MŮJ NOVÝ BLOG NECHCI ZVEŘEJŇOVAT, ALE KDYŽ MI NAPÍŠEŠ NA EMAIL:

Eliiinka-blog@seznam.cz

TAK TI HO CO NEJDŘÍV POŠLU. BUDU RÁDA, KDYŽ TĚ UVIDÍM I TAM. A co tam budete moct najít? Vlastně všechny nejoblíbenější rubriky co jsem začala psát tady + moje nové nápady!

Ještě jednou děkuju všem a naposled na tomhle blogu můžu zmáčknout tlačítko HNED ZVEŘEJNIT a tím tuhle skvělou zkušenost ukončit :-)
 

Dárek - 3 oříšky pro Popelku?

10. prosince 2015 v 21:54 | Eliška P. |  DIY

Ahoj,
nedávno jsem na internetu viděla super nápad jak originálně a hlavně pohádkově darovat nějaké drobnosti, třeba jako v mém případě náušnice. Tak jsem se rozhodla se o to podělit i s Vámi. :-)


Myslím, že je to tak jednoduché, že ani nemusím nic vysvětlovat a postačí nám k tomu jen 3 skořápky od vlašských ořechů, které důkladně vydlabeme a vyčistíme, stuha, nůžky a tu maličkost, kterou dovnitř budeme dávat.

Nová závislost

9. listopadu 2015 v 21:12 | Eliška P. |  Můj deníček
Asi jsem si našla novou závislost. Mě to vlastně bavilo pořád, ale nikdy jsem na to neměla čas. Teď pořád nemám čas, ale rozdíl je v tom, že si ho vždycky udělám (nejlépe tím, že odsunu učení na důležitou písemku apod.). Ne, opravdu jsem nezačala brát drogy, jen jsem se zamilovala do kreslení a kreslím pořád. Bohužel nejčastěji ve škole místo toho, abych si psala zápisky z hodin. A pak se divim, že se mi zhoršily známky.

Začalo to asi tím, že jsem byla o prázdniny s kamarády u nás na chatě a výjímečně jsme si večer nevyndali flašky s chlastem, ale vyhrabali jsme si moje staré pastelky, které jsem tam měla. Ano, takže vážně jsme v 17, sami na chatě, večer všichni kreslili .. i kluci i holky .. Nikdo tomu nechce věřit, když mu to vyprávím.

"KRESLENÍ JE PRO MĚ VÍC NEŽ KONÍČEK, JE TO DRUH DROGY, ŽIVOTNÍ STYL" /Michal Menšík

A od tý doby jsem kreslila pořád a víte jak se pozná, že mě něco začalo hrozně bavit? Začnu za to utrácet, takže to začalo, protože moje vybavení vypadalo pouze takhle:

 


První podzimní procházka

30. října 2015 v 22:32 | Eliška P. |  Photography
Miluju podzim.
Je to tak tři týdny zpátky, za okny se to začalo konečně zbarvovat a ještě k tomu příjemně svítilo sluníčko. Nemohla jsem dál koukat jak na moji zrcadlovku, kterou jsem bohužel dlouho, hlavně díky práci a škole nevytáhla, jenom usedá prach. Tak jsem se šla projít.




Zajímavé webové stránky

14. října 2015 v 19:19 | Eliška P. |  Články

Už jsem podobnou serii dělala asi v roce 2011 a nepřišlo mi to jako špatný nápad. Akorát moje úroveň článku nebyla úplně ke čtení. Tak jsem se rozhodla ještě funkční stránky z předchozího článku přidat do tohohle + najít nové, které stojí za to navštívit. Kdyby ste i vy znali nějaké podobné zajímavé odkazy, budu ráda když napíšete do komentářů.

CHYŤ KOČKU

Tahle potvora vám pěkně zahraje na nervy. Na téhle stránce se snažíte zabránit kočce. aby našla cestu ven. Vypadá to lehce, ale rozhodně to tak neni. Napište mi do komentářů, jestli se Vám to povedlo, mě totiž ne ani po 50 pokusu.

http://www.gamedesign.jp/flash/chatnoir/chatnoir.html


Portrét

Vždycky mě fascinovalo jak ve filmech na policii svěděk popisuje portrétistům vzhled nějakého podezřelého, protože já bych to nikdy nedokázala .. vybrat jaký měl obočí, nos tak, aby se mu to podobalo. Dopadlo to tak, že neumim napodobit ani vlastní mámu, aby se jí to aspon trochu podobalo, natož někoho, koho jsem viděla pár vteřin.

http://flashface.ctapt.de/


Cvičení s Cassey

7. října 2015 v 21:52 | Eliška P. |  Fitness

Skoro po roce se vracím do rubriky FITNES, která se stala na blogu snad nejoblíbenější a já jí tak zanedbávala .. Tak teď se jí budu postupně snažit zase obnovovat, protože jsem se konečně opět přestala válet a začala něco dělat a aspoň se o to s vámi můžu podělit.

Abych pravdu řekla, tak tohle cvičení nemám tak ráda, jako cvičení s Jillian, ale každý je pro něco jiného a možná se radši přikloní k více kratším videím, než k jednomu dlouhému.

Kdo je Cassey Ho
Celým jménem Cassey Vinh Ho, narozena 16.1. 1987. Je to pilates a fitness instruktorka, milovnice všech zdravých věcí a návrhářka sportovních pomůcek. Své první Pop Pilates video natočila po vystudování školy, bylo to na rozloučenou pro její studenty. V roce 2012 získala ocenění za nejlepšího Bloggera od časopisu Fitness a podle Sharecare se stala druhou nejvlivnější osobností ve světě fitness (1. byla Jill). Casey se také zůčastnila soutěže Fitness Bikini, kvůli které tvrdě dřela v posilovně.



Filmy, které mě v poslední době zaujaly

3. října 2015 v 9:17 | Eliška P. |  Doporučuji
Ahoj,
článek bude hlavně o drama filmech (poslední film na odreagování Smějící se) Nikdy jsem na drama nekoukala, ale poslední dobou mě to fakt chytlo a tyhlo 3 filmy mě uchvátily především originálním příběhem, ale také svým provedením.

1. Zmizení
Keller Dover čelí asi nejhorší noční můře každého rodiče, jeho šestiletá dcera Anna a její kamarádka Joy jednoho večera na Díkuvzdání zmizí. Do objektu zájmu se při pátrání dostane zchátralý karavan, který parkoval před jejich domem a u kterého si dívky naposledy hrály. K případu je povolán detektiv Loki, který zatýká řidiče karavanu, retardovaného Alexe Jonese, ale pro nedostatek důkazů je Jones po nějaké době propuštěn. Oficiální pátrání sice stále pokračuje, ale Dover se cítí bezradný, jeho strach se mísí se vztekem a zlobou. Bere spravedlnost do svých rukou a bez ohledu na následky se rozhodne vyslechnout jediné pojítko k případu sám, po svém a bez rukaviček. /csfd.cz

Ikdyž má film asi 3 hodiny, tak se to vůbec díky poutavému ději nezdá a v každé minutě se něco děje. Nebojím se říct, že tohle je jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. Vážně pecka, kombinace DRAMA a KRIMI žánru mi vyhovovalo víc než jsem si myslela a rozhodně film doporučuju!


Gas Mask •

13. září 2015 v 14:01 | Eliška P. |  Photography
Zase pár kousků z toho tématičtějšího focení. Dlouho trvalo, než jsme tu masku sehnali, ale stálo to za to. Fotky se mi nakonec fakt líběj a trochu jsem i experimentovala s úpravou ve photoshopu. Mám se ještě co učit, ale myslím si, že je to lepší, než dřív. Zase budu ráda za každou vaší radu, připomínku, komentář.


Jak ovlivňuje střední škola

23. července 2015 v 11:24 | Eliška P. |  Články
Neukamenujte mě prosím, že v půlce prázdnin otravuju se školou, ale nedávno jsem narazila na fotku ze základky. Když jsem to porovnala s mojí momentální fotkou .. - nikdy před tím jsem si tolik neuvědomila, jak moc mě nástup na střední změnil. Ne jenom, mě, ale můj celý život a nejde jenom o vzhled, ale i o chování, vnímání a o volný čas.

Ze začátku jsem se toho bála. Moc nemusím velké změny, ráda se džím svého standartu, který mi vyhovuje. Střední je ta změna, kterou prostě musíme podstoupit. Pro mě je to ta nejlepší změna, která se mi mohla stát. Na základku bych se už nikdy nevrátila, střední mi vyhovuje víc než kdy jindy a dokonce i s výběrem střední jsem naprosto spokojená. Kolektiv jsme měli ve třídě dobrý i na základce a vím, že jsem si říkala, že to asi už nic nepřekoná, ale opak se vážně stál pravdou. Lepší třídu si nemůžu přát a moc si toho vážím, protože to je podle mě to nejdůležitější. Přece jenom s těmi lidmi trávíš většinu svého čásu.

Jak to tedy vypadalo, když jsem chodila na základku? Když se kouknu zpátky, nechápu, jak mě to mohlo bavit. Přijde mi, že jsem byla jenom ve škole, doma, maximálně venku s minimum kamarádů, co jsem měla. A to byl můj den. Když jsem někam o víkendu večer šla, tak to byl sakra hukot. To se nestávalo. Vážně se nechápu.

No a ted? Mám spousty nových kamarádů, čehož si vážím ze všeho nejvíc. Mám dvě brigády a to i ke škole, takže to je pro mě taky takovou velikou změnou a krokem do života. Každý pátek jsem někam chodila, ať už do baru, nebo k někomu. Teď o prázdniny, když jsem nějakej večer doma, tak je to sakra divný. To se váže i k tomu, že jsem začala víc pít a docela jsem se rozkouřila. Neřikám, že jsou to jen změny k lepšímu. Spíš než ta střední mě asi mění ty lidi. Ještě mě totiž nezměnila tak, abych si uvědomila, co vlastně chci v životě dělat.

Abych to shrnula. Já osobně jsem začala pořádně žít a užívat si života až po nástupu na střední. Předtím jsem jenom přežívala a teď jsem začala žít. :-)

Pár otázek na závěr článku ..
Změnila Vás střední škola? Jak? Nebo si myslíte, že střední škola vůbec nemění? Změnilo Vás něco jiného? Co? Jak?

Pohádkový les.

7. května 2015 v 17:34 | Eliška P. |  Photography
Bylo krásně. Konečně po dlouhý době, po dlouhý zimě. To se muselo nějak využít. Do auta jsme naházely potřebné oblečení, stativ, foťák a vyrazily do nejbližšího a zároveň nejpohádkovějšího lesa. Udělala jsem asi tři fotky abych vybrala to nejlepší pozadí.